MiFID

Směrnice o trzích finančních nástrojů 2004/39/ES (hovorově „MiFID“[1]), ve znění pozdějších předpisů, je zákonem Evropské unie, který poskytuje harmonizovanou regulaci pro investiční služby ve 31 členských státech Evropského hospodářského prostoru (28. členské státy EU plus Island, Norsko a Lichtenštejnsko). Hlavním cílem směrnice je zvýšit hospodářskou soutěž a ochranu investorů v investičních službách.

Po počáteční implementaci byla směrnice MiFID zamýšlena k revizi. Po rozsáhlé diskusi a debatě Evropský parlament v dubnu 2014 schválil jak MiFID II, aktualizovanou verzi původního zákona MiFID, tak doprovodné nařízení MiFID II, MiFIR. Směrnice a nařízení obsahují méně výjimek a rozšiřují oblast působnosti původní směrnice MiFID tak, aby zahrnovala větší skupinu společností a finančních produktů. MiFID II i MiFIR jsou účinné od 3. ledna 2018.

MiFID II a MiFIR zajistí spravedlivější, bezpečnější a efektivnější trhy a usnadní větší transparentnost pro všechny účastníky. Nové požadavky na podávání zpráv a testy zvýší množství dostupných informací a omezí používání dark pools a OTC obchodování. Pravidla upravující vysokofrekvenční obchodování ukládají investičním podnikům a obchodním místům přísný soubor organizačních požadavků a ustanovení upravující nediskriminační přístup k centrálním protistranám (CCP), obchodním místům a referenčním hodnotám mají zvýšit hospodářskou soutěž.

Ochrana investorů je posílena zavedením nových požadavků na správu produktů a nezávislé investiční poradenství, rozšířením stávajících pravidel na strukturované vklady a zlepšením požadavků v několika oblastech, včetně odpovědnosti řídících orgánů, pobídek, informací a podávání zpráv klientům, křížový prodej, odměňování zaměstnanců a nejlepší provedení.